Neúplné informování o plaveckých kurzech v Nizozemsku: Potřeba férového přístupu

Neúplné informování o plaveckých kurzech v Nizozemsku

Nedávno zveřejněný článek stanice NOS o rostoucích nákladech na plavecké kurzy a o stále vyšším počtu dětí bez plaveckého diplomu vzbudil značnou pozornost. Tento článek však nabízí jednostranný a neúplný pohled na současnou situaci v plaveckém odvětví, čímž vylučuje celou jednu skupinu působící v tomto sektoru.

Je pravda, že plavecká výuka zdražila. U jednoho poskytovatele více než u druhého. Škoda je, že se vůbec nepočítá s nedotovanými komerčními plaveckými školami. Ty v posledních letech přežily jednu krizi za druhou zcela bez jakékoli podpory. Tento článek se zaměřuje pouze na semikomerční provozovatele v obecních bazénech a na obce samotné. Vůbec se nebere v úvahu situace malých a středních podnikatelů v plaveckém odvětví – ani v tomto článku ne.

Zkreslený obraz

Podle Remca Hoekmana, ředitele Mulier Instituut, je plavecká bezpečnost zásadní pro všechny děti a ty by měly mít možnost získat diplomy A, B a C. Údaje CBS ukazují, že podíl dětí bez plaveckého diplomu vzrostl z 6 procent v roce 2018 na 13 procent v roce 2022. V nejchudších 20 procentech rodin nemá dokonce čtvrtina dětí vůbec žádný plavecký diplom. Tato čísla jsou alarmující, ale nevypovídají celý příběh.

Již několikrát jsme upozornili na to, že tato čísla jsou neúplná, protože komerční subjekty nejsou do tohoto výzkumu zahrnuty. Komerční subjekty přitom vyučují plavání třetinu všech dětí, a přesto jsou znovu a znovu přehlíženy. A právě zde začíná velký problém v plaveckém odvětví: vyloučením komerční strany a neuznáním zájmů plaveckých škol a komerčních bazénů vzniká zkreslený obraz pro běžného občana, ale i pro politiku. Takováto tvrzení, která jsou slepencem různých výzkumů, jež se v posledních měsících objevily, spíše vytvářejí strašáka než konstruktivní řešení do budoucna.

Cena plavecké výuky

Z průzkumu pořadu Nieuwsuur provedeného ve třiceti obecních bazénech vyplývá, že ceny výrazně vzrostly. Od roku 2018 musí rodiče za plavecké kurzy platit v průměru téměř o 30 procent více, přičemž v některých obcích tento nárůst dosahuje až 70 procent. Zatímco dříve jste za jednu lekci plavání platili 9 eur, dnes je to zhruba 12 eur. K získání diplomu A je zapotřebí kolem šedesáti lekcí. Tyto náklady vedou ke stresu a nejistotě v rodinách s omezenými finančními prostředky, což vede k tomu, že rodiče se rozhodnou plaveckou výuku svých dětí ukončit.

Zveřejňování dojemných příběhů lidí, kteří si plaveckou výuku nemohou dovolit, je jedna cesta, ale existuje i cesta spolupráce v rámci odvětví – přestat s postojem oběti a nejprve, mimo politiku, začít uznávat tři kolegy plaveckého odvětví: obce, semikomerční provozovatele a komerční plavecké školy a bazény. Do toho lze zahrnout i spolky, které rovněž hrají důležitou roli při zajišťování plavecké výuky. Cena 9 eur za lekci se objevuje především u spolků pracujících s dobrovolníky nebo u dotovaných či provozně kompenzovaných subjektů, které mohou velké náklady a ztráty odepsat na obce.

Plavecké školy se k tomu ani zdaleka nepřibližují, natož po posledních krizových letech.

Nerovné dotace

Zvýšené ceny jsou způsobeny především vyššími cenami energií: udržet vodu čistou a teplou stojí spoustu energie. Aby stát bazénům pomohl, přišel v roce 2022 s nouzovým fondem ve výši 207 milionů eur. Vedle nákladů na energie jsou však velkými problémy i rostoucí mzdové náklady a nedostatek plavčíků. Mnoho obcí spolupracuje se (sportovními) fondy, aby pomohly rodičům, kteří si lekce nemohou dovolit. Ti mohou získat proplacení části nebo celé částky. Ne každé dítě však může příspěvek získat a ne všechny obce mají dotace na plavání. Mulier Instituut to považuje za nežádoucí a zasazuje se o širší dostupnost programů proti chudobě.

Mluvit o nouzovém fondu, o programu SPUKIJZ, o schématu TEK a tak dále – to vše bylo v posledních letech vytvořeno pouze pro obecní bazény a semikomerční provozovatele, aby mohly zůstat obecní bazény v provozu. To vedlo k extrémnímu rozdílu mezi obcemi a semikomerčními subjekty na jedné straně a skutečně komerčními subjekty na straně druhé, které musely všechny náklady pokrýt samy, mimo jiné drastickým zvýšením cen. Zkreslený obraz, který z tohoto článku vyplývá, je ten, že se pro věc udělalo maximum – ano, pro obecní bazény a jejich semikomerční provozovatele.

Férové řešení

Je nejvyšší čas, aby se rozdělení dotací a podpůrných opatření v plaveckém odvětví rozdělovalo spravedlivěji. Uznání komerčních malých a středních podniků a vytvoření rovnějšího a dostupnějšího prostředí pro plaveckou výuku je zásadní. Zásadním prvním krokem by bylo přepracování systému dotací, včetně Jeugdfonds Sport en Cultuur, kde by o tom, kde smějí děti plavat, nerozhodovala obec, ale sami rodiče.

Zkrátka, usilujme o inkluzivní řešení, které zohledňuje zájmy všech stran, aby zůstala plavecká výuka cenově dostupná a plavecká bezpečnost přístupná pro každého. Je načase, aby se komerčním bazénům a plaveckým školám dostalo uznání a podpory, které si zaslouží.

Sources:

nos.nl - Zwemles steeds duurder, experts vrezen voor ...