S jistým údivem jsem sledoval uvedení produktu Fibby. Jde o 'záchrannou vestu' pro děti, kterou vymyslel jeden otec. Argumentace při jejím představení nutí ke svraštění obočí, protože se zde mluví o přirozené plavecké poloze a bezpečnosti dětí tohoto otce ve vodě. Samo o sobě na tom není nic špatného.
Podle webových stránek jde ovšem o děti ve věku 2, 3 a 4 let. Obraz, který se tím vytváří, je takový, že tato svépomocná pomůcka má být řešením proti utonutí, protože děti občas ztratíme z dohledu. Je ale tohle skutečně ten správný způsob, jak upozornit na daný problém? Jakýsi oranžový batůžek na zádech, který se pohne, když dítě začíná klesat pod hladinu? Nebo je to spíš forma falešného pocitu bezpečí, do níž rodiče vkládají naději, že si nebudou muset dělat o své děti tolik starostí? To ostatně dokazuje i crowdfunding, který má pokrýt náklady na vývoj a jehož částka již dávno překročila cílovou sumu.
Že se pro bezpečnost při plavání vymýšlejí nové věci, je samozřejmě dobrá věc. Problém je v tom, že lidé teď neprávem nabývají dojmu, že jde o ideální systém proti utonutí. V textu se uvádí: proto vymyslel Fibby, pomůcku, kterou děti nosí na zádech. „Díky sklápěcímu mechanismu jsou děti tlačeny do své přirozené plavecké polohy. Instinktivně pak samy začnou šlapat vodu, dokonce i ve velmi útlém věku.“
Jako mnohaletý odborník s praktickými zkušenostmi vím, že děti ve věku 2, 3 a 4 let, které ještě nechodí na plavání, automaticky začnou kmitat nohama. Toto kmitání vytváří pohyb směrem dolů, který dítě stahuje pod hladinu. Fibby zde sice pomůže tomu zabránit, ale jak varuje předseda záchranné brigády v Nijmegenu: „Když děti ztratí vědomí, s Fibby se okamžitě přetočí obličejem do vody.“ Sklápěcí mechanismus totiž dítě automaticky natlačí právě do této polohy.
Jsem přesvědčen, že lidem je předkládán příliš idylický obraz tohoto systému, pokud jde o bezpečnost. Prý má fungovat lépe než nafukovací kruhy. S tím se ještě dokážu ztotožnit. Nafukovací kruhy jsou ale zároveň potřeba k tomu, aby bylo jasně vidět, že děti nemají žádné osvědčení a neumějí plavat. Mám dojem, že tento systém míjí svůj účel na plné pláži plné lidí, na rozdíl od jasně oranžových nafukovacích kruhů. To nemluvím o tom, že marketing produktu vzbuzuje dojem, jako by se u něj děti navíc učily i plavat. Základní tempo i očekávání rodičů jsou pak už negativně ovlivněné, ještě než děti vůbec začnou chodit na kurzy plavání.
Jak jsem již řekl dříve, považuji spolupráci svazů a záchranných brigád za natolik důležitou proto, aby si lidé uvědomili nebezpečí. Všechny ty izolované výstřely, které se teď vypouštějí do světa, míjejí svůj cíl a bezpečnost při plavání jako taková je tím ohrožena. Bezpečnost při plavání začíná uvědoměním si a uznáním nebezpečí, které voda představuje. Teprve poté se lze dívat dál. Nevypouštějte příliš mnoho izolovaných výstřelů, které lidem tohle uvědomění jen zastřou. Řešte problém u jeho jádra.
Podívejte se na prohloubené odborné články v znalostní bázi →